Jdi na obsah Jdi na menu
 


Torze žaludku

29. 10. 2007

Výživa

Vztah výživy k dilataci a torzi žaludku

Ukázka z připravené monografie Milan Štourač, Marie José Labrousse: Německá doga

Věnovali jsme mnoho prostoru výživě německé dogy, protože jsme přesvědčeni, že působí jako důležitý činitel při dilataci a torzi žaludku. Nejsme si jisti v konečném důsledku, zda naše poznatky nebo poznatky publikované v odborné literatuře mohou zabránit vzniku dilatace a torze, stále není jasné proč tato hrozná nemoc vzniká, co ji vyvolává. Chceme zájemcům nabídnout další hlediska, která mohou zvážit a případně akceptovat.Přestože je věnováno například v USA tisíce dolarů na výzkum torze, není možné říci, že jsme nějak významně pokročili při řešení tohoto problému. Věříme, že je určitá cesta v úzké spolupráci výzkumných pracovišť s profesionálními, ale i amatérskými chovateli, sbírání a hodnocení údajů a hledání jednotlivých klíčových bodů na cestě k objasnění této nemoci. Upozorňujeme, že uváděné skutečnosti neznamenají, že se vašemu psovi nikdy neotočí žaludek! Bohužel takovou záruku zatím neumí nikdo dát. Z mnoha předpokládaných faktorů, které hrají při torzi žaludku roli, se zde věnujme pouze těm, které jsou spojeny s výživou a technikou krmení.

Rizikové faktory ovlivnitelné výživou:

  1. Denní frekvence krmení – německá doga by měla být krmena minimálně dvakrát denně! Jednorázové krmení je pro torzi žaludku velmi rizikové.
  2. Rychlost příjmu krmiva – čím pes přijímá krmivo rychleji, tím se riziko zvyšuje.
  3. Krmení z vyvýšené misky – předpokládá se, že je rizikové, asi proto, že pes přijímá krmivo rychleji. Tento způsob krmení byl doporučován, ale ukazuje se, že není dobrý.
  4. Objem krmné dávky – větší objem krmné dávky než na který je pes zvyklý je potencionálně nebezpečný.
  5. Potravní zvyky studie odhalily¨, že některé potravní zvyky jsou spojeny s vyšším rizikem; nicméně důvod pro takovou spojitost není úplně jasný. Například psi krmení sušeným krmivem obsahujícím tuk mezi prvními čtyřmi složkami jsou náchylnější, zatímco psi krmení suchým krmivem s masokostní moučkou jsou méně náchylní. Psi krmení krmivem, které bylo zvlhčeno jsou v daleko větším riziku, a psi, kteří se krmí směsí suchého krmiva s konzervou nebo jídlem ze stolu jsou ohroženi méně.

.

Některé faktory, dříve považované za zvýšení rizika torze, se ukázaly jako nepodstatné. Mimo jiné:

1. Cvičení krátce před nebo po jídle nemá vliv na riziko.

2. Množství vypité vody před nebo po jídle nemá vliv na riziko.

3. Vlhké nebo suché krmivo nemá vliv na riziko.

4. Druh krmiva nemá vliv.

Je známou skutečností, že tepelná úprava krmiva ničí řadu vitamínů, minerálních látek a aminokyselin. Proto společnosti vyrábějící granulovaná krmiva sprejují tyto látky do krmiva až po jeho zpracování, často před balením. Většina vitamínů je v syntetické podobě, minerály bývají tzv. chelátové (snadné zpracování organizmem) u renomovaných firem až v poslední době. Syntetické vitamíny a nechelátové minerálie nemůže pes řádně využít. Například mléko a křída jsou zdroje vápníku. Mléko je snadno využitelný přírodní zdroj, kdežto křída je těžený nerost s ne příliš využitelnou formou vápníku (i když jsme v praxi zaznamenali údajné úspěšné využití křídy při řešení růstových problémů, bohužel ne zdokumentované).

Zvláštní pozornost zasluhují určitě stopové prvky - mikroprvky. Není obvykle určováno jejich požadované množství žádnou normou. Nicméně tyto „esenciální“ minerály jsou v krmné dávce nezbytné, protože udržují v organizmu elektrické a chemické systémy! Z USA přichází zajímavá myšlenka, zda by torze nemohla být výsledkem elektrochemických problémů v organizmu. Mikroprvky udržující elektrochemické děje v organizmu bývaly hojné v půdě a přecházely do zrnin, zeleniny a ovoce v hojné míře. Intenzivní zemědělská praxe vyčerpala půdu od těchto nerostů, spolu s podílem účinků strojového obhospodařování, herbicidů a pesticidů. Jsou hledány nové zdroje těchto prvků, k nejvýznamnějším patří mořské řasy.

Nedílnou součástí krmné dávky pro německou dogu by tedy měly být tyto komponenty:

- probiotika, tzn. tělu prospěšné bakterie, především tzv. jogurtového typu

- vitamín C spolu s dalšími antioxidanty ( vitamín A, E)

- zdroj stopových prvků, velmi vhodné jsou mořské řasy

- kvalitní, lehce fermentovatelná vláknina,

- MSM - organická síra (viz níže), důležitá pro údržbu elektrochemického systému.

Probiotika jsou mikroorganizmy tělu prospěšné (pro-život), můžeme je označit jako protipól antibiotikům (proti-životu). V průběhu věků člověk a mikrobi dosáhli složitého stavu koexistence, ve skutečnosti jsou všichni teplokrevní živočichové hluboce závislí na mikrobiálním světě. Přesto, že je nám většinou představován mikroorganismus jako potencionální nepřítel, ve skutečnosti je většina těchto organizmů životu prospěšná, hrají důležitou úlohu v udržení zdravého trávicího ústrojí a imunitního systému. Některé studie přesvědčivě dokazují, že podávání probiotik měsíc před porodem a dalších šest měsíců kojící ženě i jejímu dítěti, snižuje výskyt atopického ekzému o polovinu. Tento efekt přetrvává ještě čtyři roky. Mezi probiotické bakterie, které jsou využívány ve výživě psů, patří Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus lactis, Bifidobacterium bifidum a Streptococcus faecium. Doplňovat krmnou dávku probiotiky (kefír, jogurt, Actimel, tabletové formy) můžeme kontinuálně, ale používat probiotika doporučujeme vždy současně s antibiotiky a dále alespoň týden po ukončení antibiotické terapie. Probiotické bakterie jsou v organizmu v určité rovnováze. Pokud ale organizmus reaguje např. na stres negativně, může docházet ke změně rovnováhy pH, v důsledku čehož může dojít k rozmnožení patogenních bakterií v zažívacím traktu a vzniku průjmu. Údržba mírně kyselého prostředí v zažívacím traktu psa je velmi důležitá, stejně tak jako kvalita krmné dávky. Doporučujeme proto přidávat do pitné vody nebo přímo do krmné dávky lžíci jablečného octa, který velmi efektně pomůže udržovat kyselé prostředí ve střevech.

S nadsázkou se říká, že střevo je druhý mozek a že má vlastní inteligenci, ostatně asi 70-85 % imunitních buněk je v trávicím traktu. Nejde tudíž jen o trávení, ale i o aktivní obranu organizmu. Pokud ve střevě probíhají hnilobné procesy a je v něm nedostatek užitečných bakterií, dochází ke zvýšené tvorbě plynů a organizmus se dostává do problémů.

O významu vlákniny jsme hovořili v předešlém textu. Výzkumy ukazují a chovatelská praxe potvrzuje, že kvalitní a přitom lehce fermentovaným zdrojem vlákniny je dřeň z červené řepy. Doporučujeme všem chovatelům dog, kteří krmí své psy nativními krmivy, aby systematicky zařazovaly červenou řepu do jídelníčku svých psů. Řepná dřeň nemá pro psa žádnou výživnou hodnotu, ale ideálně splňuje dvě důležité úlohy. Je výborným zdrojem živin pro probiotické bakterie, za druhé povzbuzuje peristaltiku střeva, usnadňuje pasáž obsahu střev a zprostředkovává tak optimální míru trávení a vstřebávání živin. Správný typ vlákniny je velmi důležitý pro tyto úlohy. Nefermentovatelné druhy vlákniny (celulózní) nemohou tyto funkce zabezpečovat. Řepná dřeň v dietě podporuje kolonizaci tlustého střeva důležitými druhy bakterií (Lactobacillus, Enterococcus), zatímco patogenním bakteriím se v její přítomnosti nedaří (Clostridium, Salmonella, E.coli). Protože řepná dužina je ideální živnou půdou pro probiotické bakterie, mohou ony přerůstat bakterie patogenní, které nemohou uplatnit svůj vliv. Nejenom že stolice je formovaná, ale především střevo je mnohem více odolné. Trávicím mechanismem vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mohou poskytovat podstatně kvalitnější výživu buňkám sliznice tlustého střeva, čímž se zlepšuje a zvyšuje jejich funkčnost. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem jsou klíčem ke zdravému a plně funkčnímu zažívacímu ústrojí!

MSM – methylsulfonylmethan, je přírodní látka obsahující organicky vázanou síru. Síra je jedním z důležitých minerálů, který je téměř opomíjen nejen kynology, krmivářským průmyslem, ale i veterinárními lékaři. Nedělal se prakticky žádný výzkum na množství síry – minimální nebo maximální – v souvislosti s požadavky krmných norem pro psy. Přičemž síra je ale důležitá pro tyto funkce: elektrické impulzy a biochemická rovnováha v organizmu, tkáňové dýchání, regulace růstových procesů, stavba bílkoviny pojivové tkáně, kolagenu a glukosaminů kloubních chrupavek, metabolismus kostní tkáně, výměna látková, plodnost. Dále má síra prokazatelně účinek analgetický, protizánětlivý, roztahuje cévy a působí proti otokům. Je zajímavé, že se MSM využívá u koní k léčbě epiphisitis – onemocnění typické pro překrmované jednoročky, což je ekvivalent osteochondrózy u psů, u koní se rovněž užívá při zánětlivých onemocnění páteře, které bychom mohli přirovnat k nutriční formě wobbler syndromu u psů. V České republice byly právě přípravky pro koně dlouhou dobu jediným možným zdrojem MSM, využitelným pro kynologickou praxi (řada přípravků Gelapony). Dnes se objevují na trhu pro humánní medicínu (Proenzy), ale již i pro psy, jako cílovou skupinu (Alavis single). Doporučené dávkování je 25 mg na 1 kg ž.h.

Dilatace a torze žaludku, stejně jako torze sleziny, jsou onemocnění, která můžeme označit jako polyfaktoriální. Zde jsme se pokusili nastínit možnosti prevence z hlediska výživy a techniky krmení. Tyto závěry nejsou samozřejmě zárukou, že se s touto nemocí nesetkáte, ale jsme hluboce přesvědčeni, že mohou významnou měrou přispět ke zdraví a životní pohodě vaší dogy.